Kompenzační pomůcky pro sluchově postižené a místo Dialogu mezi nimi

Neslyšící a lidé s různou mírou sluchového postižení mohou dnes ke zmírnění svého hendikepu využít řadu tzv. kompenzačních pomůcek. Mezi těmito pomůckami najdeme jak široké veřejnosti známá sluchadla, resp. naslouchadla, tak i kompenzační pomůcky méně známé, jako jsou například indukční smyčky nebo vibračně taktilní signalizace. V posledních letech se pak díky rozvoji internetu objevila nová skupina komunikačních pomůcek ve formě webových a mobilních aplikací.

Role kompenzačních pomůcek v životě neslyšících

Kompenzační pomůcky, jak už napovídá jejich název, pomáhají s vyrovnáním následků sluchového postižení. Kompenzují neslyšícím a nedoslýchavým osobám ztrátu či omezení sluchu, a tím jim umožňují sociální integraci a adaptaci. 

Fungující sluch je navíc základní podmínkou rozvoje řeči a dobrého osvojení mateřského jazyka. Proto mají kompenzační pomůcky klíčový význam u osob, které se s poruchou sluchu narodili či se u nich projevila během prvních, tzv. prelingválních fázích života.

Základní rozdělení kompenzačních pomůcek

Kompenzační pomůcky pro neslyšící můžeme dělit dle různých kritérií. Jednotlivá kritéria často nemají ostré hranice, a tak se v odborné literatuře můžeme setkat s různým zařazením jedné a té samé pomůcky. Navíc s rozvojem technologií některé pomůcky integrují několik dříve samostatných funkcí.

Sporná jsou navíc už některá pojmenování a z nich vyplývající dělení, například na komunikační a signalizační pomůcky. Patrně všichni u těchto pojmenování cítíme jistý rozdíl, ale každá pomůcka pro neslyšící je už svou podstatou komunikační – umožňuje komunikaci, ať už komunikaci mezi lidmi anebo v případech, kdy s námi „komunikuje“, sděluje nám určitou informaci například světelný zvonek.

Přesná klasifikace tak proto není možná, ale ani nutná. Kompenzační pomůcky a přístroje mohou spadat současně hned do několika kategorií a jejich využití je často mnohostranné.

Kompenzační pomůcky pro zesílení a zlepšení kvality signálu

Tyto technické kompenzační pomůcky zlepšují kvalitu přenášených zvukových informací tak, že jsou přijímány ve výrazně lepší podobě než v případě běžného akustického přenosu. Signál není znehodnocen vnějšími ruchy a šumy a dostává se do ucha sluchově postiženého v mnohem kvalitnější podobě.

• Indukční smyčky – vytváří ohraničený prostor magnetického pole, ve kterém je možné přijímat upravený zvukový signál pomocí sluchadla vybaveného indukčním snímačem. Poslech přes indukční snímač je výrazně kvalitnější než poslech přes mikrofon sluchadla. Existuje mnoho typů indukčních smyček jak pro individuální osobní použití, tak indukční smyčky pro velké přednáškové sály, divadla, kina apod.
• FM pojítka – fungují na přenosu signálu pomocí radiových vln. Mluvčí mluví do mikrofonu a signál ve formě radiových FM vln je zachycen přijímačem sluchadla. Přenášený zvuk tak přechází i z velké vzdálenosti přímo do ucha a opět se eliminují rušivé vlivy prostředí. FM pojítka fungují v okruhu cca 100 metrů jak v místnosti, tak venku. Jejich nevýhodou je možnost rušení bouřkami či jinými radiovými signály a lze je také odposlouchávat
• INFRA-ROT pojítka – funguje obdobně jako FM pojítka akorát na bázi infračerveného záření. Tato pojítka pracují v rozsahu přímé viditelnosti a lze je tak používat jen v dané místnosti.
• Kolektivní zesilovací aparatury – pracují na výše uvedených principech, resp. využívají uvedená zařízení. Tvoří je většinou jeden či více mikrofonů, které jsou propojeny s hlavní jednotkou zpracovávající signál. Uživatelé jsou vybavení přijímačem, který zvukový signál přijímá a distribuuje ho do sluchátek, sluchadla nebo kochleárního implantátu.
• Zesilovače zvuku – fungují na principu zesílení přijímaného zvuku, pracují jak na bázi akustického zesílení zvuku, tak na bázi indukčního zesílení.

Sluchadla

Jedná se o miniaturní elektronický zesilovač zvuku. Jejich fungování probíhá následovně: příjem zvukového signálu mikrofonem anebo indukčním snímačem, jeho úprava a zesílení a následné vedení do reproduktoru, který je umístěn ve zvukovodu.

Podle způsobu zpracování signálu se sluchadla dělí na:

• Analogová
• Digitální

Podle konstrukčního provedení/umístění rozlišujeme sluchadla:

• Krabičková (kapesní)
• Brýlová
• Závěsná
• Boltcová
• Zvukovodová
• Kanálová

Kochleární implantát

Elektronická funkční smyslová náhrada pro pacienty se závažnou oboustrannou poruchou sluchu. Na rozdíl od sluchadla nepracuje kochleární implantát na principu zesílení zvukového podnětu, ale na principu speciálního kódování zvukového podnětu a jeho převádění elektrickou cestou ke sluchovému nervu. Implantát je voperován do kosti skalní.

Převod mluvené řeči na text

Tato skupina kompenzačních pomůcek pro neslyšící využívá psané formy řeči. Ne vždy je totiž možné z technických či biologických důvodů využít pomůcky uvedené v předchozích částech. Tyto pomůcky využívají umného propojení moderního hardwaru (mobilní telefony, počítače) a softwaru pro textualizaci zvukového signálu řeči. Díky rozvoji mobilního internetu navíc fungují v podstatě kdekoliv, kde je slušné bezdrátové připojení k internetu. Součástí této skupiny jsou i tradiční textové pomůcky jako automatické titulky, faxy apod.

Do této skupiny se řadí i mobilní aplikace Dialog, využívající pro převod řeči online službu od Google. Síla aplikace je v jednoduchosti a přívětivosti jejího uživatelského rozhraní a ve snadném ovládání, stejně jako v malé chybovosti převedeného textu.

Učební pomůcky

Pro osoby se sluchovou vadou je velmi obtížné naučit se mateřský jazyk, jehož primární formou je mluvená řeč. Proto jsou důležitou součástí osvojování jazyka také pomůcky umožňující nácvik správné výslovnosti. Do této oblasti spadají: 

• Indikátor hlásek – dnes je většinou součástí softwarových logopedických programů pro nácvik řeči.
• K procvičování správné výslovnosti hlásek se hojně využívají také programy pro převod mluvené řeči na text (Dialog).